Chceme podpořit propojování škol a firem prostřednictvím stáží a stipendijních programů. Klást větší důraz na jazyky s navázáním spolupráce se zahraničními ZŠ a SŠ (viz. výměnné pobyty). Chceme zavést předmět Etiketa. Znalost zdvořilého slušného chování by mělo být samozřejmostí pro kohokoliv, zvláště při studiu. Hlavní nástroj k rozetnutí bludného kruhu častého “ mentálnímu vyhoření“ pedagogů je vize mentální hygieny (dostupný psycholog a výživový poradce v každé škole) a ve zlepšování předkariérního i celoživotního vzdělávání učitelů. A samozřejmě zvýšení platu.
Dobrý zdravý jídelníček tvoří dobrou náladu, dobrá nálada přináší dobrou pracovní atmosféru, dobrá atmosféra dává vzniknout dobré poctivé práci. Chceme, aby každý učitel měl možnost učební materiály aktualizovat, upravovat, pokud uvede původní autory (princip wiki). Digitální technologie usnadní práci s informacemi, umožňují použití dříve nevídaných metod práce s textem, obrazem a zvukem. Jsme razantně proti narůstající byrokracii ve školství. V době moderních technologií by mělo administrativy ubývat.
Aktuální verze školské inkluze vede ke konkluzi (konci) českého školství Chceme úpravu vzdělávaní asistentek pedagoga a nové školení pro pedagogy. Dále úpravu, pro které děti s výchovnými opatřeními již není přínosné navštěvovat klasickou ZŠ ale byla by přínosnější speciální škola a zároveň svobodu volby dané školy tyto děti odmítnout. Je třeba si uvědomit, že učitel může být psychologem a mnohdy je, ale není to psychiatr. V současné době inkluze se učitelé dostávají do bezvýchodných situací, které vyhláška o inkluzi vytváří. Ve valné většině jde o děti s výchovnými opatřeními 3 nebo 4, kteří mají agresivní chování, často jsou medikované. Dítě natolik výuku ruší, že takřka není možné učit, záchvaty zlosti, napadáním spolužáků či dokonce učitele. Speciální třídy s vyškoleným personálem by byly alespoň přechodně dobrým řešením. Co se týká dětí s fyzickým postižením, mentálně postižené, děti s výchovnými opatřeními 1 a 2 pokládáme inkluzi za úspěšnou.
Škola by měla být inspirující přátelské příjemné místo pro všechny zúčastněné, neměla by být o kontrole, ale o podpoře, jak je tomu ve státech hodnocených nejlépe podle OECD v rámci vědomostí či přírodovědné gramotnosti ( Finsko, Estonsko, Japonsko, či Singapur).