Tuto otázku si pokládá čím dál tím více Plzeňanů. V posledních letech dochází k rapidnímu úbytku vody v soustavě Boleveckých rybníků. Za poslední čtyři roky to dělá celý metr. Zeptali jsme se proto Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP), jaký je plán řešení vedení města s tímto naléhavým problémem. Zajímalo nás také, zde se přijde s řešeními krátkodobými či dlouhodobými. Citace z odpovědí SVSMP jsou v textu zvýrazněny.
Dozvěděli jsme se, že o letošním podzimu ( mezi srpnem a listopadem) budou probíhat tři prověřovací studie krátkodobého řešení doplnění vody do Bolevecké soustavy. A to
- surová voda z Berounky,
- voda z hydrogeologického vrtu (filtrovaná přes půdní profil)
- vody vypouštěné z čistírny odpadních vod.
Otázkou ovšem je, zda-li krátkodobá řešení jsou pro toto narušení celkového přírodního ekosystému dostačující. Je proto důležité se ptát, zda by nebylo lepší investovat rovnou do dlouhodobého řešení. I touto variantou se SVSMP zabývá.
SVSMP: “Zpracovává se studie na podchycení vod z podzemí 4. ZŠ a odvedení vod do terénní deprese (údolí) nad bývalým Klotzovým rybníčkem (mezi Rabštejnskou ul. a střelnicí) a projektová dokumentace na revitalizaci bývalého Klotzova rybníčku (bývalá drobná vodní nádrž na bezejmenném přítoku Boleveckého potoka u Rabštejnské ul.).
<embed alt="" embedtype="image" format="left" id="8774" />
Dále se zpracovává prověření hydrogeologických poměrů v širším okolí rybníků pro nalezení dalšího možného zdroje vody pro Boleveckou rybniční soustavu. “
Ovšem tady již žádný termín či strategie s konkrétními daty bohužel uveden není.
V letošním sezóně bychom se dle odborníků o kvalitu vody v Boleveckých rybnících bát neměli. Ovšem omezení rekreačních aktivit bohužel přijde tak jako tak.
SVSMP: “Pokud bude i letošní léto teplé a suché, může rybník přijít až o 60 cm vody. (Současné vysychání je cca 1 m vody/3 roky). To už by znamenalo omezení rekreačních aktivit vázaných na vodu (plavání, jachting a dalších).” (..) “Nedostatek vody může snížit míru atraktivity pro realizaci vodních sportů, nicméně aktivity v okolí rybníků nejsou přímo závislé na množství vody v rybnících (rekreační sporty, turistika, cyklistika, fitparky, možnosti občerstvení a odpočinku, činnost arboreta Sofronka).”
S tímto si dovolíme nesouhlasit, v posledních desetiletí sloužila soustava Boleveckých rybníků především k relaxaci u vody, slunění či koupání plzeňských obyvatel, vodními sporty. Dívat se z Pointu na polovyschlý rybník, ve kterém nebude povoleno se koupat, ale můžete si dát hamburger s hranolky a colu do plastového kelímku, trochu ztrácí smysl chráněného přírodního území a relaxace v přírodě. Připomíná spíše byznys a hru na přírodu než přírodu samotnou. Úbytek vody v rybnících má z dlouhodobého hlediska také zásadní vliv na rybí populaci, jejich úmrtnost, vzniku nových predátorů, patogenů, může ovlivňovat i množství potravy pro ryby.
<embed alt="" embedtype="image" format="left" id="8775" />
Zajímavá je zde i spojitost s nadcházející změnou územního plánu města Plzně. Dochází zde k rozšíření zástavby napříč obvody, městský obvod 1 není výjimkou, a to i v blízkosti Boleveckými rybníků.
SVSMP: “Značnou část povodí Bolevecké rybniční soustavy zabrala zastavěná část Severního předměstí (sídliště Bolevec a Lochotín vystavěná 1972 až 1982), již při výstavbě byly přírodní prameny a přirozené vývěry vod svedeny do kanalizace tj. mimo povodí rybníků. Také srážková voda ze střech panelových domů a téměř všech zpevněných ploch (chodníky, komunikace) končí v jednotné kanalizaci.
Jelikož na úbytek vody kromě sucha má mimo jiné vliv i zástavba, je pro nás změna územního plánu zarážející. Mění totiž lesní plochu na rekreační a rekreační na smíšenou obytnou plochu a také přírodní na plochu občanského vybavení.. Raději bychom viděli investovaný čas a finance k navrácení přírodního rázu Boleveckých rybníků. Příkladem takových projektů je oddělování dešťových vod ze zpevněných ploch a případně střech od kanalizace a jejich svedení zpět do povodí Bolevecké rybniční soustavy. Ty jsou i podle SVSMP trvalým a dlouhodobým řešení zachování těchto rybníků. Investování do revitalizace Ostende, zahrnující i rozšíření pláže, pobytovou louku a nová hřiště, či stavbu nových občerstvovacích ploch (čísla pozemků-1912/1, 2), s předpokládanou investicí města v řádu desítek milionů korun, považujeme v tuto chvíli jako neprioritní. Nemluvě o výstavbě dalších chatek nemluvě (např. čísla pozemků -2164/13, 2166/3, 3134/4, 2164/1) . U vysychajícího rybníku totiž žádná opravdová rekreace nebude možná a tyto nákladné úpravy bez dlouhodobé strategie doplnění vody do rybnících postrádají smysl.
Oblast Boleveckých rybníků je stále vyhledávanější rekreační lokalitou a zaslouží si víc než další zástavbu. Zaslouží si zachovat svůj přírodní ráz. Sice na tom nikdo nezíská peníze, ale zdraví a příroda se nedá vyvážit penězi.
<embed alt="" embedtype="image" format="left" id="8776" />