Zvětšující se písčité pláže i ostrůvek a pokles hladiny zhruba jeden a půl metru pod úroveň přelivu je dnešní smutnou realitou Velkého boleveckého rybníka, který je největším z rybniční soustavy na Boleveckém potoce a je jedním z nejstarších dochovaných rybníků v Plzeňském kraji (vznikl v roce 1461). V posledních pěti letech nestačí Bolevecký potok nejen díky suchu, ale pravděpodobně i rozšiřující se zástavbě doplňovat rybník, a ten vysychá.
V loňském roce proto došlo k vypracování průzkumů, na základě kterých město Plzeň dostalo na výběr ze tří možností, jak doplnit vodu do Velkého Boleveckého rybníka. Buď upravenou vodou z řeky Berounky, nebo vodou z hydrogeologických vrtů (filtrovaná přes půdní profil) v areálu čistírny odpadních vod a třetí možností bylo využití přečištěné vody přímo z čistírny. O tom jsme informovali v minulém článku věnovanému této problematice
Rada města Plzně se nakonec rozhodla pro variantu odběru vody z řeky Berounky v místě čistírny odpadních vod. Piráti se proto zeptali přímo Ing. Ireny Tolarové ze Správy veřejného majetku města Plzně, proč byla vybrána právě tato varianta a na její výhody a nevýhody.
Proč byla vybrána právě varianta čerpání vody z řeky Berounky a kdy se tak stalo?
„Z dříve popisovaných průzkumů a analýz čerpané vody byl skupinou odborníků doporučen jako nejefektivnější a nejekonomičtější návrh čerpání vody z řeky Berounky a její následná úprava na požadovanou kvalitu. Navrhované řešení bylo dne 10. 2. 2021 představeno a projednáno v komisi životního prostředí Rady města Plzně a schváleno usnesením RMP č. 177 ze dne 15. 2. 2021.“
Jaká negativa i pozitiva má vybraná varianta, a to i z hlediska možnosti narušení křehkých ekosystémů rybníka a řeky?
„Pozitivem bude postupné doplnění Velkého Boleveckého rybníka vodou. To bude přínosem pro stabilizaci vodního ekosystému a udržení kvality vody, zároveň umožní provozování všech rekreačních a sportovních aktivit, na které jsou Plzeňané zvyklí. Maximální plánovaný odběr vody z řeky Berounky 20 l/s je o dva řády nižší než bývá průtok řekou v nejsušším období, tudíž by odběr neměl mít vliv ani na ekosystém řeky. Takže skutečným negativem jsou v podstatě nutné finanční náklady na realizaci a provoz čerpání, úpravu a výtlak vody k doplňování Velkého Boleveckého rybníka.“
A jak tedy bude zvolená varianta finančně náročná?
„Odborný odhad nákladů vychází z provedených studií a v dalších stupních projektové přípravy se budou zpřesňovat. Prozatím by měly činit předpokládané investiční nároky na výstavbu úpravny vody zhruba 27 miliónů korun včetně DPH. Investice na výtlačné potrubí mezi jímacím objektem, úpravnou vody a Velkým Boleveckým rybníkem, která by byla nutná u všech tří variant, je pak odhadnuta na 11 miliónů korun. Předpokládané náklady na výtlačné potrubí vychází z rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí a i ty se budou v dalších fázích přípravy zpřesňovat.”*
Je vybraná varianta krátkodobým či dlouhodobým řešením a jak dlouho bude doplnění vody vlastně trvat?
„Realizace čerpací stanice, úpravny vody a výtlačného potrubí do Velkého Boleveckého rybníka bude řešením dlouhodobým. Zde je třeba zdůraznit, že doplnění rybníka vodou bude trvat několik let, jelikož hladinu vody v rybníce ovlivňuje voda podzemní a naopak. Nelze tedy jednoznačně určit, po jakou dobu se bude spodní voda z rybníka doplňovat. Dále bude záležet na intenzitě výparu a úhrnu srážek v příštích letech. Mimo provoz by se investice mohla dostat, pokud by se například opakovalo deštivé období, jako bylo kolem roku 2002. Jinak je deficit vody ve Velkém Boleveckém rybníku a tím i podzemní vody takový, že bude potřeba kontinuálně čerpat téměř 2 roky.”
Doplníme ještě, že do konce října 2021 by podle dostupných informací měla být zpracována projektová dokumentace a voda z Berounky pravděpodobně začne proudit do Velkého Boleveckého rybníka v druhé polovině roku 2022.
Vzhledem k tomu, že toto téma velmi rezonuje mezi obyvateli obvodu potažmo celého města a lidé nám kladou celou řadu otázek, doporučovali bychom vedení města uspořádat veřejné (online) projednání s občany. Zástupci města, ideálně ve spolupráci s odborníky, by při veřejném projednání občanům vysvětlili volbu vybrané varianty a hlavně odpověděli na jejich otázky k danému tématu.
V každém případě se Piráti o toto téma budou i nadále zajímat a veřejnost průběžně informovat.
(rozhovor vedla Magdaléna Daňková, zastupitelka města Plzně a Městského obvodu Plzeň 1)